Skřítek z Hojsovy Stráže
Na samém kraji Šumavy, tam, kde se lesy sklánějí k mlhám a vítr umí mluvit tak tiše, že mu rozumějí […]
Na samém kraji Šumavy, tam, kde se lesy sklánějí k mlhám a vítr umí mluvit tak tiše, že mu rozumějí […]
Ententýky, dva špalíky, čert vyletěl z elektriky, bez klobouku bos, natloukl si nos… Možná si říkáte, co dělal čert u
V dávných dobách, kdy v Golčově Jeníkovu ještě po dlážděných ulicích klapala koňská kopyta a večer se okna domů rozsvěcela
Nu, pánové a dámy, pokloňte se, sundejte klobouky a vybalte kapesníky, protože to, co vám teď předestřu, není jen tak
To je vám taková věc s tím časem. Čas, to je veličina ošemetná. Někdo ho má fůru a neví, co
Bylo to v dobách, kdy se nad rajhradským klášterem vznášela vůně čerstvě upečených hostií a zvuk benediktinských modliteb se mísil
Bylo nebylo, v malebném údolí řeky Brtnice, nad nímž se dodnes hrdě tyčí věže zámku a kamenné mosty se sochami,
Byla to doba, kdy se nad údolím řeky Úpy ještě vznášela ranní mlha hustá jako smetana a v hlubokých lesích
Byl jednou jeden myšák, jmenoval se Luky, a ten bydlel ve Vidnavě. To vám je městečko takové tiché a rozvážné,
Když pohlédl někdy nějaký pocestný do malebného údolíčka, kde se podél stříbropěnné říčky Okluky rozkládalo městečko Hluk, hned mu srdce